Je jasné, že nejjednodušší a nejrychlejší možnost jak kytaru naladit je podle ladičky. Ta nám ukáže který tón ladíme, jestli máme strunu utáhnout, nebo obráceně povolit, abychom naladili strunu s co nejvyšší přesností. „Sekce ladičky“ Ne vždy máme u sebe tento chytrý přístroj a musíme si poradit sami. Nejsnazší řešení je naladit spodní E strunu (podle jiného nástroje, podle nám známé písničky,…) Jelikož víme, že mezi jednotlivými strunami je pět půltónů, (až na výjimku mezi strunou G – H, kde máme půltóny jen čtyři!) můžeme naladit ostatní struny podle pátého pražce.

Tato metoda má svá úskalí. Pokud uděláte jakoukoli nepřesnost, projeví se vám to na ladění dalších strun. Ve finále vám kytara může pořád ještě neladit. Musíte si proto dávat pozor na správné domáčknutí struny, a bystře naslouchat kytaře. V nejlepším případě zjistíte, že při mírné rozladěnosti strun zvuk v pravidelných intervalech „pulzuje“ (každý tón má svoji frekvenci a vy potřebujete tyto frekvence srovnat). Toto pulzování zrušíme přesným doladěním, kdy už nám bude znít pouze jeden tón se stejnou frekvencí.
Ladění podle flažoletů:
Flažolet je jednou z mnoha technik hry na kytaru. Docílíme ho tak, že na čtvrtém, pátém, sedmém a dvanáctém pražci přiložíme prst na strunu, nezmáčkneme ji a zahrajeme pravou rukou na strunu námi zvolenou. Zní to trochu jako domovní zvonek. I tento zvuk má svoji frekvenci a my můžeme pomocí této frekvence dolaďovat! (Pozor! Není to pro úplné začátečníky!)
Stejnou frekvenci pro dolaďování mají tyto flažolety:
Jednou a dost – nefunguje
Byl by to krásný svět, kdyby nám kytara po naladění držela až do výměny strun. Tak to bohužel nechodí.. Takže se budeme muset spokojit s občasným dolaďováním.
Pokud natáhneme nové struny, musíme počítat se samovolným rozlaďováním v následujících dnech. Má to na svědomí nová struna, která není ještě pořádně utažena v ladícím kolíku. Pokud tomu chceme předejít, tak po čerstvém natažení strunu *vytaháme. Musíme ale opatrně, aby nám nepraskla! (zvláště u tenkých strun)
*vytahování si představujme jako bychom chtěli kytaru zvednout za strunu
Další typy ladění:
Postupem času se můžeme setkat s různým, nestandardním laděním.
- Down 1/2 Step - Eb Ab Db Gb Bb Eb
- ladění, při kterém máme všechny struny podladěné o půltón
- Down A Whole Step - D G C F A D
- ladění, při kterém máme všechny struny podladěné o celý tón (využívají metaloví hráči)
- Drop D - D A D G B E
- ladění, při kterém máme podladěné basové E na tón D. Otevřou se nám tak nové možnosti, ale není tak možné zahrát vše (často „z lenosti“ rockových kytaristů)
- Open G – D G D G H D
- ladění do otevřeného akordu G dur (je tak laděné Dobro)
Zapamatujte si:
,,Emil hodil granát do atomové elektrárny.“
a máte pro začátek vyhráno…
Ale investovat do ladičky se vyplatí.
Byla tu zmiňovaná frekvence tónů, tak trochu fyziky na závěr: